Je milé, že aspoň na jednu věc se v tomto bláznivém světě mohu spolehnout. Každý den přinese MF Dnes “nové odhalení”, které se týká buď Věcí veřejných, nebo ABL, popřípadě jejich prokazatelné provázanosti.
Jestliže v našem státě začala platit pro politiky presumpce viny (vlastně jen pro politiky VV, ale to už je detail), měla by jistě presumpce viny platit i pro novináře. Nedávno jsem se dočetla, že Robin Kásenský, šéfredaktor MF DNES, znásilnil kachnu! Kachna se z napadení novinářem vzpamatovala pořádně až po třech letech, ale nikdy pachatele neobvinila. Věděla dobře, že válku proti novináři, potažmo novinám, nelze vyhrát. (Byla zřejmě moudřejší než společnost ABL, která zažalovala vydavatelství MAFRA o více než 30 milionů korun. Než český soud odvede svou práci, česko-německé vydavatelství bude mít spoustu času ukázat svou pravdu a vytrvale o ní přesvědčovat veřejnost.)
Kásenský se však po letech usvědčil sám, když na veřejnost z tajných, avšak důvěryhodných zdrojů unikl dokument, v němž novinář svůj hrůzný násilný čin popisuje. Digitální stopa dokumentu ve Wordu totiž potvrzuje, že jej skutečně psal Kásenský. (Více o tomto případu najdete na http://petrliska.blog.idnes.cz/c/172671/Znasilnena-kachna-a-kauza-ABL.html). Digitální stopa wordovského dokumentu přitom mezi policisty patří mezi nejpřesvědčivější a nejoblíbenější důkazy, a to hned po DNA. Kásenský by tedy měl okamžitě jít za mříže!
Bárta – pedant na vteřinu
Na internetu lze najít i jiné zajímavé a nezpochybnitelné dokumenty, které ukazují české novináře ve velmi nelichotivém světle. Například Michal Hanák, šéfredaktor portálu iDnes.cz, sepsal v březnu tohoto roku Plán na ovládnutí světa. Plán je tak šokující, že jej portál Pooh.cz odmítl, byť jen útržkovitě a vytrženě z kontextu, citovat. Jako nezpochybnitelný důkaz ale předkládá screenshot vlastností dokumentu, tedy jeho digitální stopu (více zde: http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2017152)
Předkládat nezpochybnitelné důkazy je dnes zkrátka moderní. Ani MAFRA nezůstala pozadu, když veřejnost seznámila s digitální stopou dokumentu, který nazvala (pardon, nazval jeho autor) Etický kodex. Autorem má být Vít Bárta. Z vlastností dokumentu vyplývá kromě jiného také to, že je Bárta větší pedant, než jsem si o něm po devíti letech soužití vůbec uměla představit. Dokument založil přesně v celou minutu (14:23:00), jakýsi Uzivatel jej také přesně v celou minutu změnil, v celou minutu byl dokument i vytištěn a celkový čas úprav si opět nevyžádal ani vteřinu navíc (05:56:00 hodin). Neuvěřitelný výkon!
Objektivně přiznejme, jak mě někteří IT odborníci upozornili, že některé formáty Wordu ukládají, popřípadě zobrazují změny pouze na minuty. Titíž odborníci mě však, aniž bych se ptala, upozornili, že manipulací se souborem lze kdykoli snadno docílit libovolných údajů...
Redaktor nad policistu
Novináři, či lépe řečeno redaktoři MF DNES se svými odhaleními pasovali na jedny z nejlepších českých vyšetřovatelů. Vše, co dosud dokázali objevit o Věcech veřejných, je pozoruhodné. Stejně jako načasování jejich textů, protože nepochybuji, že o svých zjištěních informují veřejnost okamžitě. Musí to být jen neuvěřitelná shoda náhod, že se dalším skandálkem kolem Věcí veřejných vždy překrývá jiná událost, de facto bezvýznamná, jako například privatizace Mostecké uhelné či pan Dalík, který si měl říct o půlmiliardový úplatek, když český stát nakupoval obrněné pandury.
Redaktoři směle konkurují policejním vyšetřovatelům i svými metodami. Využívají informace z BIS, NBÚ (ten sice pak tato “fakta” sám popře, ale na to už se v novinách moc místa nenajde). Také tajné nahrávky, náležitě objektivně okomentované a zasazené do souvislostí. Některé věty, jako například vyjádření Kočí, že "Mladá fronta Dnes je jediná, která to hraje s náma”, však veřejnosti média nepřipomínají. Zapomíná se i na její věty „Kmentu platí ODS“ či „oni (rozuměj VV) mají vnitro, ale my máme justici“.
Tajné nahrávky se také musí vždy týkat jen vhodného objektu. Například případná nahrávka uzavřené porady šéfredaktorů, kterou údajně disponoval Miroslav Kalousek, byla zcela nepřípustná a nehorázná. „Jednoznačně jde o to znedůvěryhodnit tisk a debatu, která se o penzijní reformě a zvyšování DPH bude odehrávat na stránkách novin,“ reagoval popuzeně například šéfredaktor LN Dalibor Balšínek. (více se dočtete zde http://www.ceskenoviny.cz/domov/zpravy/kalousek-tajnou-nahravku-sefredaktoru-nemam-byla-to-mystifikace/607480)
Redaktoři sami však krom tajných nahrávek nepohrdnou ani soukromou mailovou korespondencí, i když občas neúplnou. Využívají prostě úplně všechno. Někteří z nich mi navíc otevřeně říkají, že “přesvědčeného nepřesvědčíš”. U novináře vlastnost jistě chvályhodná! Ale mně trochu ubírá chuti s těmito přesvědčenými hovořit.
VV: za měsíce zničily, co tu dvacet let kvetlo?
Nikdy jsem nic neukradla, z politiky jsem – krom svého platu – nikdy žádný profit neměla. Jsem přesvědčena, že obecně toto mohu říci i o politice Věcí veřejných. Nikdo mi nevymluví, že jsme prostě odmítli s vlky výti, a proto je na nás každá hůl dobrá. Nyní, po několika měsících ve vládě, je Věcem veřejným připisován úpadek české politiky. Zřejmě jsme dokázali za měsíce poničit, co tady dvacet let tak úspěšně vzkvétalo. A jestliže atmosféru společnosti tvoří politici ruku v ruce s novináři, nevím, komu za nynější stav poděkovat víc.
Pokud se kdokoli domnívá, že konám špatně, nemravně a protizákonně, má právo na mne podat trestní oznámení. Pokud se věc dostane do rukou skutečných vyšetřovatelů, nikoli přesvědčených novinářů, budu s nimi ochotně spolupracovat a komentovat jakékoli obvinění mé osoby. Nechci a nemohu se ale donekonečna zabývat kolotočem zjištění od pravděpodobných zdrojů Škárky a Kočí, kterým bez výběru naslouchá MF Dnes. (Vlastně, velmi výběrově.) Ztrácím tím jen vzácný čas, který potřebuji věnovat své práci, ať už v Praze 1, středních Čechách či na celostátní úrovni. Tuto práci si neustálými mediálními kauzami nenechám znechutit. Což, na rozdíl od mnoha jiných prohlášení v tomto textu, rozhodně nemíním ironicky, a budu pracovat pro občany podle programu VV, dokud to půjde.
