Hop sem, hop tam, nám už je to všechno jedno

Říká se, že rozumnější ustoupí. V osobním životě to občas udělá každý a není to žádná tragédie. Když se tak ovšem chovají politici, je to špatně, protože ti mají prosazovat své zájmy. Pardon vlastně, zájmy národa, vlasti…

Nejhorší je, když ustoupí politici Věcí veřejných. Ti nejsou nikdy rozumní, jsou jen nevypočitatelní, nečitelní, nedrží slovo. Tak lamentuje například férový Miroslav Kalousek a samozřejmě mnoho novinářů.
A tak jednou Věci veřejné slovo držely. Řekli jsme, že nechceme zrušení stravenek. Ne proto, že by nás platilo Sodexho či jiné stravenkové firmy. Ale prostě proto, že jsme si spočítali, jak negativní dopad nejen pro zaměstnance či podnikatele v pohostinství, ale i pro státní rozpočet by zrušení stravenek mělo. Na zachování stravenek a naopak odmítnutí třítisícového bonusu z dílny Miroslava Kalouska se navíc vzácně shodly i odbory s Unií zaměstnavatelských svazů.

Stravenky a solidarita
Věci veřejné tedy neustoupily. Opakuji, bojovali jsme za zachování stravenek a proti zavedení bonusu. A tak včerejším hlasováním ve sněmovně, vinou domluvy našich koaličních partnerů a opoziční sociální demokracie, vznikl „komunistický“ kočkopes – budou stravenky i bonus. Kalousek se Sobotkou si mohli plácnout. A Věci veřejné jsou zase ty špatné.
Bohužel včera sněmovnou neprošla mezigenerační solidarita, o kterou se VV také velmi zasazovaly. A to přesto, že ji nemají v programu. TOP 09 mezigenerační solidaritu v programu má. Včera tato strana hlasovala proti ní. Kdo je ten špatný? Určitě VV, protože sněmovnou neprošel jejich návrh.

Peníze postiženým občanům, ale i občanským sdružením z hazardu
Naštěstí však prošla alespoň věc, pro kterou bych hlasovala, i kdyby mi obě ruce zlámali – a to podpora občanů se ZTP/P a jejich zaměstnávání.
A schváleno bylo i zdanění hazardu. To, co odmítal Miroslav Kalousek, když VV zdanění prosadily do koaličního dodatku. To, co se pak podle něj nedalo stihnout od příštího roku. A nyní to, kvůli čemu přijdou obce o tři miliardy korun, protože sněmovna odhlasovala, že třetina prostředků ze zdanění obecním samosprávám, třetina do školství a třetina zůstane občanským sdružením. Kalousek hřímá, že zatímco ostatní strany okradly obce, jediná TOP 09 hlasovala proti. Ještě taky, aby TOP 09 ubírala Starostům…
Připomeňme si, proč zde dvacet let hazard zdaněn nebyl? Kdo se tomu nyní urputně bránil? A kdo zavedl praxi občanských sdružení, do nichž plynou peníze z loterií dlouhá léta naprosto neprůhledně (viz nedávno odhalených 100 milionů pro firmu Antonína Charouze) a jejichž hospodaření má kontrolovat ministerstvo financí? No, Věci veřejné to nebyly.

Kocourkovský ČEZ vs. Bursíkovská fotovoltaika
Schválen byl také zákon o hospodaření s energií, poslední počin včera odstoupivšího ministra Kocourka. Sama jsem se hlasování zdržela. Bez mučení přiznávám svou neodbornost v takto specifickém tématu. Nehlasovala jsem však hlavně proto, že jsem viděla nesmírné tlaky z několika zainteresovaných stran. A já nejsem ani na straně ČEZu, ani bursíkovské fotovoltaické lobby. Potěšilo mne ale velmi, že díky koaličnímu jednání, které vyvolaly Věci veřejné, neprošel přílepkový pozměňovací návrh, jímž by bylo možné zdarma vyjmout z půdního fondu zemědělskou půdu pro stavbu elektráren. (Nejen proto, že bojuji proti vzniku středočeské elektrárny Mochov, kde se pěstuje známá mochovská zelenina. Ale i proto, že by to bylo v rozporu s koaliční smlouvou.)

Za vším hledej…
Bohužel, celkově na výsledek včerejšího sněmovního hlasování hrdá nejsem. Ani jako místopředsedkyně dolní komory nemám možnost zabránit lobbismu, politickým hrám a hrátkám, naschválům, které si připravují strany i jednotlivci navzájem. Hop sem, hop tam… Mrzí mě to jako občanku i jako političku. Opravdu žijeme v partitokracii a karty byly rozdány před mnoha lety.

PS: Relaxuji četbou a dnes vyšla nová kniha. Doufám, že nad jejími řádky zapomenu na realitu, nechám se vtáhnout do tajemného příběhu, do světa autorovy fantazie. Navíc, ukázka z knihy v jednom deníku slibuje, že je dílo napsané opravdu vytříbeným jazykem, svižným a věrohodným stylem. Jmenuje se Superguru Bárta. (To je ten, kdo tady po dvacet let za všechno může. Kdo rozkradl a ovládl veřejný prostor. A jestli ne veřejný prostor, pak Věci veřejné ovládl určitě. Nebo byste snad nevěřili novináři?)